Za oponou Family Happiness 🐹🤎

Jsem Míša a ráda vás vezmu tam, kam se přes fotografie miminek běžně nepodíváte — do svého každodenního života s křečky.

Když se řekne chovatelská stanice, většina lidí si představí roztomilá miminka, krásné fotografie a radost z jejich narození. A ano, přesně tohle všechno k mému chovu patří. Jenže za těmito okamžiky se skrývá mnohem víc, než je na první pohled vidět.

Ráda bych vás proto pozvala trochu do zákulisí Family Happiness. Ukázala vám, jak to u nás chodí, co všechno péče o mé křečky obnáší a také kam putují peníze, které získávám za mláďata odcházející do nových domovů.

🐹 Náš chov není jen o miminkách

Každý den se starám o všechny své křečky. O ty nejmladší, o budoucí rodiče, o chovné jedince i o naše zasloužilé seniory.

Každý z nich potřebuje kvalitní krmení, čerstvou vodu, vhodné prostředí, dostatek prostoru a moji pozornost.

Ať už mám zrovna několik vrhů, nebo žádná miminka, každodenní péče pokračuje úplně stejně.

Moji křečci pro mě nejsou jen chovní jedinci nebo rodiče budoucích mláďat.

Každý má své jméno, svou povahu a své místo v mém životě.

A moje zodpovědnost za ně nekončí posledním vrhem ani odchodem do chovatelského důchodu.

⏰ Chovatelská stanice nemá zavírací dobu

Family Happiness není moje hlavní zaměstnání. Chodím do práce, mám rodinu, domácnost a stejné každodenní povinnosti jako většina ostatních lidí.

Když ale přijdu z práce domů, moje druhá směna teprve začíná. 🤭

Křečci totiž neřeší, jestli jsem měla náročný den, jestli je víkend, svátek nebo bych si nejraději sedla s kávou a odpočívala.

Potřebují péči každý den.

Někdy jde o běžné krmení, kontrolu zdravotního stavu a doplnění vody. Jindy mě čeká údržba ubikací, příprava krmných směsí, péče o miminka, fotografování, vedení evidence nebo komunikace se zájemci.

A někdy se objeví situace, která nepočká do zítřka.

To všechno se snažím skloubit s prací, rodinou a osobním životem.

Nestěžuji si. Chov jsem si vybrala dobrovolně a dělám ho proto, že mě naplňuje. Jen bych ráda ukázala, že za každou krásnou fotografií se skrývá i spousta obyčejné práce, kterou většinou nikdo nevidí.

🌱 Všechno začíná dávno před narozením

Každému plánovanému vrhu předchází pečlivý výběr vhodných rodičů.

Zajímá mě jejich původ, genetika, zdraví, povaha, stavba těla i to, co mohou předat další generaci.

Mým cílem není odchovat co nejvíce mláďat, ale postupně posouvat chov správným směrem.

Jenže příroda se neřídí našimi plány.

Ne každé krytí je úspěšné, ne každá samička zabřezne a ne každý vrh probíhá podle představ.

Někdy se na miminka těším úplně zbytečně. Jindy přijde zklamání, komplikace nebo ztráta, která zamrzí mnohem víc, než si možná někdo dokáže představit.

I tohle je součást chovu. Ta méně viditelná, o které se tolik nemluví.

🤎 Kam putují peníze za naše křečky?

Možná vás někdy napadlo, co se vlastně děje s penězi, které získávám za mláďata odcházející do nových domovů.

Velká část těchto peněz se vrací zpátky do chovatelské stanice.

Péče o chov totiž není jen o několika týdnech, během kterých vyrůstají miminka. Je to každodenní starost o všechny křečky, bez ohledu na jejich věk nebo to, zda jsou právě zařazeni do chovu.

Peníze využívám například na:

• Kvalitní podestýlku a její pravidelné doplňování.
• Pečlivě sestavované krmné směsi, bylinky, semínka a další doplňky výživy.
• Pořizování a obnovu ubikací, koleček, domečků a dalšího vybavení.
• Veterinární péči a případnou léčbu.
• Pořízení nových chovných jedinců a jejich dopravu.
• Účast na výstavách, členské příspěvky a vzdělávání.
• Každodenní péči o naše seniory.

Některé měsíce jsou výdaje nižší, jindy se sejde několik větších investic nebo nečekaná návštěva veterináře.

A jsou také období, kdy žádná miminka nemám, ale náklady na provoz chovu pokračují dál.

Nechci tím říct, že chov musí být ztrátový nebo že bych si zasloužila uznání za každou utracenou korunu.

Jen bych ráda přiblížila, že peníze získané za mláďata nejsou automaticky čistým výdělkem a že za fungováním chovatelské stanice stojí mnohem více nákladů, než se může zdát.

🍼 Šest týdnů, které nejsou vidět

Než se malé křeččí miminko vydá do nového domova, stráví u mě přibližně šest týdnů života.

Nejdříve potřebuje především klid a péči své maminky. Později začíná objevovat svět, ochutnávat první potravu a postupně se seznamovat s lidským kontaktem.

Sleduji jeho vývoj, zdravotní stav, povahu a připravuji ho na samostatný život.

Mezitím komunikuji se zájemci, pomáhám jim s výběrem vhodného vybavení, kontroluji připravené ubikace a připravuji potřebné dokumenty.

Mým cílem není pouze najít miminku nový domov, ale především takový, ve kterém bude mít dobré podmínky pro celý svůj život.

🐾 A co naši staroušci?

Tahle část je pro mě obzvlášť důležitá.

Křeček, který už není součástí chovného plánu, pro mě neztrácí svou hodnotu.

Naši senioři potřebují někdy ještě více pozornosti než mladí jedinci. Někteří více odpočívají, jiní potřebují upravit jídelníček, vybavení nebo každodenní péči.

A přestože už mi žádná miminka nedají, stále jsou součástí naší křeččí rodiny.

Protože jejich hodnota se nikdy neměřila počtem odchovaných mláďat.

❤️ Proč to všechno dělám?

Protože mě chov baví. Protože mám radost z každého zdravého miminka, z každého povedeného spojení a z každé zprávy od nových majitelů, že se mému odchovanci dobře daří.

Ale také proto, že chci svůj chov posouvat dál, učit se, zlepšovat podmínky a odchovávat křečky, na které můžu být právem hrdá.

Family Happiness pro mě není jen místo, odkud odcházejí křečci do nových domovů.

Je to kus mého každodenního života, spousta práce, starostí, radosti a především lásky ke zvířatům.

Děkuji všem, kteří jsou součástí našeho příběhu. 🤎

Míša 🤎

Máte otázku nebo mi chcete napsat? Budu ráda, když se ozvete.