Vstoupíte do zverimexu a oči vám přecházejí. Barevné prolézačky, plastové tunely, měkoučká vata do domečku a lákavě vypadající pamlsky. Na každém obalu je fotka roztomilého křečka. Logicky si řeknete, že pro svého nového parťáka kupujete to nejlepší. Jenže zdání klame.
Sortiment pro hlodavce v běžných obchodech je bohužel plný věcí, které jsou pro křečky vysoce nebezpečné a chovatelé je označují za vyložené hazardování se zvířecím životem. Na co si dát největší pozor?
Vata pro křečky (Bomba s opožděným účinkem)
Tohle je snad největší zlo, které v regálech najdete. Výrobci ji prezentují jako ideální, měkký materiál na stavbu hnízda. Ve skutečnosti je to pro křečka smrtonosná past.
Uškrcení končetin: Vata je plná syntetických nebo viskózových vláken, která se netrhají. Když se křeček do vaty zamotá, vlákno mu pevně obepne nožičku. Jak se zvíře snaží vyprostit, vlákno se zařízne, zastaví krevní oběh a končetina odumře (často dochází k amputaci).
Ucpání střev: Křečci materiál na hnízdo přenášejí v lícních torbách. Vlákna vaty se jim v tlamě snadno zachytí, křeček je spolkne a jelikož jsou nestravitelná, ucpou mu žaludek nebo střeva. To pro křečka znamená jistou a bolestivou smrt.
Bezpečná alternativa: Obyčejný, neparfémovaný, bílý toaletní papír nebo papírové kapesníky (utěrky) natrhaný na kousky, nebo měkké seno. Je to levné, bezpečné a křečci to milují.
Plastové tunely a labyrinty
Plastové průhledné roury, ze kterých se dají stavět složité dráhy, vypadají zábavně. Pro křečka jsou ale utrpením.
Skleník plný bakterií: V plastových tunelech vůbec necirkuluje vzduch. Křeček v nich dýchá, močí a nosí si tam jídlo. Vlhkost tam kondenzuje na stěnách, což vede k okamžitému bujení plísní a bakterií. Křeček pak vdechuje toxický vzduch, což mu ničí plíce.
Riziko zaseknutí: Zejména větší křečci syrští (zlatí) s plnými lícními torbami se v těchto úzkých trubkách mohou snadno zaseknout. Nastává panika, udušení nebo zranění.
Bezpečná alternativa: Korkové tubusy, duté kmeny ze stromů nebo tlusté papírové tubusy od koberců/plakátů. Jsou prodyšné a dají se bezpečně hlodat.
Plastové a mřížkované kolotoče
O nevhodné velikosti kolotočů už řeč byla, ale obrovským rizikem je i jejich konstrukce.
Gilotina z mříží: Pokud má kolo mřížky nebo síť, hrozí, že křečkovi do mezery propadne nožička, zatímco se kolo točí dál. Výsledkem jsou ošklivé zlomeniny. Nejhorší jsou kola se středovou kovovou osou ve tvaru písmene X – ta fungují doslova jako gilotina, pokud křeček vyskakuje za běhu ven.
Ostrý plast: Levná plastová kola křečci rádi okusují. Plast se ale štěpí na ostré mikroúlomky, které jim po spolknutí mohou rozřezat zažívací trakt.
Bezpečná alternativa: Celodřevěná kola s korkovou běhací plochou nebo kvalitní pevná plastová kola s plným dnem bez středových os (např. značky Trixie).
Medové tyčinky a barevné „dropsy“
Pamlsky, které se věší do ubikace, jsou často lepené medem, cukrem a plné umělých barviv.
Slepené torby: Cukr a med v tlamě křečka teplem povolí. Pokud si takový pamlsek nacpe do lícních toreb, jídlo se tam přilepí. Křeček ho nedokáže vyndat, zásoby začnou v tlamě hnít a způsobí masivní, bolestivý zánět.
Cukrovka a obezita: Zejména zakrslí křečci (např. džungarští a Campbellovi) mají obrovské genetické sklony k cukrovce. Podávání těchto sladkých bomb jim spolehlivě zničí zdraví.
Bezpečná alternativa: Sušení mouční červi, nesolená dýňová či slunečnicová semínka, sušené květy (měsíček, sedmikráska) nebo kořeny pampelišky.
Shrnutí na závěr
Nenechte se zlákat marketingem a barevným designem. Při nákupu ve zverimexu se vždy řiďte pravidlem: V jednoduchosti a přírodě je síla. Pokud věc nevypadá jako něco, co by křeček mohl potkat ve volné přírodě (plast, vata, barvené cukrovinky), do jeho ubikace to nepatří.