Křečík džungarský: Malý klenot ze sibiřských stepí

Hledáte drobného, zvědavého a nesmírně aktivního společníka? Křečík džungarský (Phodopus sungorus) patří mezi nejmenší běžně chované hlodavce na světě. Svým kulatým tělíčkem, velkýma černýma očima a milou povahou si dokáže okamžitě získat srdce každého chovatele. I přes svou drobnou velikost je to však tvor s fascinujícími přírodními instinkty.

Mistr zimního maskování z drsné Sibiře

Původním domovem křečíka džungarského jsou nehostinné, otevřené travnaté stepi Sibiře, Kazachstánu a Mongolska. Život v těchto oblastech vyžaduje obrovskou odolnost vůči extrémním teplotním výkyvům. Křečíci si zde budují sice jednoduché, ale hluboké nory, které je chrání před mrazem i predátory.

Zajímavost z přírody: Křečík džungarský má úžasnou superschopnost. S příchodem zimy a zkracováním dnů dokáže jeho srst kompletně zesvětlat až do čistě bílé barvy (pouze tmavý proužek na zádech někdy jemně prosvítá). V zasněžené stepi tak dokonale splyne s okolím a stane se pro dravce neviditelným.

Jak křečík džungarský vypadá?

Je to opravdu drobeček – v dospělosti dorůstá délky pouhých 8–10 cm a váží kolem 35 až 50 gramů. Má typické zavalité, kulaté tělíčko, téměř neviditelný krátký ocásek a srstí porostlé tlapky, které ho v přírodě chrání před chladem. Jeho nejvýraznějším znakem je tmavý „úhoří“ pruh, který se mu táhne středem zad od hlavy až k zadečku.

Klamavé zdání: Malý andílek, ale velký samotář

Na pohled působí křečík džungarský jako mírumilovné stvoření, a v kontaktu s člověkem takový opravdu je – bývá klidný, zvědavý a při správném a jemném zacházení se velmi dobře ochočí.

Mezi sebou jsou to ale nesmířliví bojovníci. Jakmile křečík dosáhne dospělosti, probudí se v něm silný teritoriální instinkt. Proto se musí chovat výhradně samostatně. Pokusy o chov v páru nebo skupině téměř vždy končí agresivními konflikty, které bohužel mívají tragické následky.

Stejně jako jeho syrský bratranec, i džungaráček ožívá hlavně v noci a brzy ráno. Přes den potřebuje klidné místo a nerušený spánek pro regeneraci.

Životní cyklus a březost

Křečíci džungarští se v domácí péči dožívají obvykle 1,5 až 2 let. Jejich reprodukční cyklus je velmi efektivní. Březost u samiček trvá 18–21 dní a ve vrhu bývá nejčastěji 4–8 mláďat, která se rodí zcela holá, slepá a závislá na matce.

Během celého odchovu potřebuje samička absolutní klid, ticho a pocit bezpečí. Jakýkoliv silný stres nebo vyrušení by mohly narušit její mateřský instinkt.

Strava s vykřičníkem: Pozor na cukrovku!

Křečík džungarský je sice všežravec, ale jeho tělíčko je z divoké stepi zvyklé na skromnou stravu chudou na cukry. Kvůli své malé velikosti má sklony k přejídání a bohužel také vysoké genetické sklony k cukrovce.

• Základ stravy: Musí ho tvořit vysoce kvalitní, pestrá směs semínek, travních zrn a bylin určená přímo pro malé druhy křečíků.
• Živočišné bílkoviny: Jsou pro něj nesmírně důležité. Pravidelně mu dopřávejte sušený hmyz (moučné červy, cvrčky), kousek vařeného bílku, neochuceného kuřecího masa nebo lžičku čistého bílého jogurtu.
• Čerstvá zelenina: Malé kousky zeleniny jsou skvělým zdrojem vitamínů a vody.
• Čemu se vyhnout? Sladkému ovoci, medovým dropsům ze zverimexu a tučným ořechům. Pamlsky podávejte jen zcela výjimečně, vyvážená strava je u nich zárukou dlouhého života.